The Secrets 2.díl

10. března 2011 v 17:21 | Dell-chan & Yuiko<3
tady máte 2.díl povídky "The Secrets".napsala ji Yuiko<3 a já se ted pouštím do 3.dílu.snad se líbí.




Pohledem Eriky

Po návštěvě muzea mi ty řeči o nadpřirozených stouply do hlavy. Jak jsem se snažila vždy jsem viděla muže, jak vypráví historky o padlích a o jejich dětech.
,,Co ti zase je? Chováš se jako má babička, pořád vysedává u těch karet a nedá si s věštírnou pokoj." sedne si ke mně Rose.
Je hodinová přestávka, venku slunce svítí, roste kvítí včely …dost uznávám že je teplo tak jsem si sedla pod jedem strom do stínu. Rose mě zase jako obvykle *ani mě to nepřekvapuje* našla takže jsem zase mělo o zábavu postaráno. V dobrém slova smyslu.
,,Co čteš?" zvědavá, zase. ,,Nic…" schovám knihu do tašky. Rose se zamračí. Není spokojená s tím jak se poslední dobou chovám a řekněte, kdo jo? ,,Kde je vůbec Bartoloměj?" vypadne ze mě abych uvolnila atmosféru. ,,Nevím zase na něho čekal ten divnej..Tomáš…"
co s ním zase je? Od toho výletu se chová hůř než jindy a zrovna Bart se nikdy dobře nechová. ,,No stejně.. Co kdybychom to tu zapíchly a šli ke mně? Máme to blízko." nabídnu. Rose se zamyslí. Netrvá to dlouho a už odemykám dveře od domu. Doma je jenom bráška a
fenka Otta. Pokud se rozesmějete nad jejím jménem máte smůlu mě se líbí. Otta super jméno!
,,Otto! Co jsem ti říkala o lízání cizích lidí?"
okřiknu svoji psí kamarádku když se celým svým tělem vrhla na hnědovlasou přítelkyni jménem Rose. ,Bylo by lepší, abys někdy nekřičela mám z toho migrény, zaslechnu. Počkat! Rose to není, bráška ještě spí Otta nemluví….nebo CO????
Koukala jsem na Ottu jako mimozemšťan na kus sýra. Blbý přirovnání ale nic jiného mě nenapadlo. ,Co tak kouká? Jak…, to jsem nechtěla poslouchat. Nemohla jsem! Nejsem normální, nejsem normální, nejsem normální! Opakovala jsem si dokola. Ani jsem si nevšimla Rose která se válela smíchy po podlaze.
,,Vtipné, Rose!" utrousím, dám ruce v bok.
Náhle, netušíc vyběhl brácha v pokoje.
Na to, že je můj mladší otravný bráška -
typický blonďák tmavší oči a do detailu chodit nechci.
,,Justine! Pěkně se otoč a jdu zpět do svého pokoje!" zasyčím na něj nepřátelsky. Nikdy jsem sním nevycházelo. Když jsme se střetli bylo to jako peklo na zemi. Nemohla jsem uvěřit co jsem ale viděla. Místo hádání, poznámek na můj účet a nebo splnění na mě koukal jako na svou oběť. ,,Co to snim je?" postaví se Rose vedle mě.
Otta která si všimla Justina
začala rozzuřeně štěkat. Ale proč? Ottu měl Justin nejradši a vždy sním spala v pokoji a najednou HAF,HAF?
,,Otto klid to je Just…" zamlknu. To nemůže být můj bratr. ,,Kde je? Kde je Justin ty, ty!" zavrčím. Na Rose vidím její pohled *Co to meleš?*
,,Není to snad jasné? Ty lidské hlavinky neví co mluví a neví ani to co vidí…"
"Přestaň mluvit jako nějakej stoletém děda a řekni mi sakra je mám Justina!" (pozn.au. pokud se tato věta nějak rýmuje nebo co tak nevím xD)
,,Azazel nikdy nevrací majetek cizích" zasměje se jako magor a po vteřině se objeví nějakej maník s křídly. V levé ruce meč v pravé nějaká ohnivá koule nebo něco v tom smyslu. Jednoduše je to kulatý
a určitě to vstřebává energii takže:
Za prvé bych chtěla oznámit že nyní jsme totálně nahraný
Za druhé chci poděkovat všem
A za třetí žádný problém nevidím tak jednoduše najdu svého nenáviděného brášku.
,,Uteč!" zavelím. V rychlosti popadnu Rose za ruku a utíkám se spolu sní schovat do kuchyně. Mám tam tajný východ je šance utéct pomatenému něčemu co si říká Azazel.
Chci zatáhnout za dveře. To ono, nevím totiž přesně co ale přesně vidím jak po nás žene ta ohnivá koule. Zavřela jsem strachem oči. No jo blondýnka se projevila.
Nejspíš bysme byli mrtvé, kdyby Otta neskočila před nás. ,,Otto!" křiknu. Rose mě ale strhla a vypadli jsme ven.
Tam jsme ovšem taky nebyli sami. ,,Vypadáte jako byste viděli ducha." zasměje se Bartoloměj a před očima nám mává s klíčky od auta.
Celá otřesená se kouknu za sebou. Na dům kde bydlela rodinka plná radosti a energie. ,,Ty jsi to věděl?" vytřeští oči Rose která už ani neví která bije stejně jako já.
,,Samozřejmě že ne, jak bych to mohl vědět." zašklebí se. Jednoznačně to věděl ale proč nám o tom neřekl? ,,Tak jdete nebo nás ten psychopat dostane?"
zavrčím. ,,Ten psychopat je v těle mého bratra." Bart se ještě víc zašklebí. ,,Není čas na nějaké vymítaní, musíme zmizet."
tahá nás do černého auta.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbila se Vám povídka?

nádherná 43.2% (19)
pěkná 18.2% (8)
ujde 20.5% (9)
fuj!!! 18.2% (8)

Komentáře

1 Yuna Yuna | Web | 17. března 2011 v 17:41 | Reagovat

pekne :)) a inak fajny lay mas:)

2 Yuiko<3 Yuiko<3 | Web | 17. března 2011 v 18:21 | Reagovat

ahoj mohla bysis přečíst článek na blogu a napsat svůj názor díky!

3 Kami - SB - Kami - SB - | Web | 19. března 2011 v 10:51 | Reagovat

dokonalej dess *_*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama